Kabely s vysokým napětí a kabely s nízkým napětím mají odlišné strukturální odchylky, což ovlivňuje jejich výkon a aplikace. Vnitřní složení těchto kabelů odhaluje klíčové rozdíly:
Struktura kabelu s vysokým napětím:
1. vodič
2. Vnitřní polovodivá vrstva
3. izolační vrstva
4. vnější polovodivá vrstva
5. Kovové brnění
6. Vrstva pláště
Struktura kabelu s nízkým napětím:
1. vodič
2. Izolační vrstva
3. Ocelová páska (není přítomna v mnoha nízkopěťových kabelech)
4. Vrstva pláště
Primární odlišnost mezi vysokým napětím a nízkým napětím leží v přítomnosti polovodivé vrstvy a stínící vrstvy ve vysoce napěťových kabelech. V důsledku toho mají vysoce napěťové kabely tendenci mít výrazně silnější izolační vrstvy, což má za následek složitější strukturu a náročné výrobní procesy.
Polovodivá vrstva:
Vnitřní polovodivá vrstva funguje ke zlepšení efektu elektrického pole. V kabelech s vysokým napětím může blízkost mezi vodičem a izolační vrstvou vytvářet mezery, což vede k částečným výbojům, které poškozují izolaci. Aby se to zmírnilo, polovodivá vrstva působí jako přechod mezi kovovým vodičem a izolační vrstvou. Podobně vnější polovodivá vrstva zabraňuje lokalizovaným výbojům mezi izolační vrstvou a kovovým pláštěm.
Stínění vrstvy:
Kovová vrstva stínění v kabelech s vysokým napětím slouží třem hlavním účelům:
1. Stínění elektrického pole: Chrání před vnějším rušením stíněním elektrického pole generovaného v kabelu s vysokým napětím.
2. vedení kapacitního proudu během provozu: Působí jako cesta pro kapacitní proudový tok během provozu kabelu.
3. Dráha proudu zkratu: V případě selhání izolace poskytuje stínící vrstva trasu pro proud úniku k proudu na zem a zvyšuje bezpečnost.
Rozlišování mezi vysokým napětím a kabely s nízkým napětím:
1. Strukturální vyšetření: Kabely s vysokým napětím mají více vrstev, které jsou patrné při odlupování nejvzdálenější vrstvy pro odhalení kovového brnění, stínění, izolace a vodiče. Naproti tomu kabely s nízkým napětím obvykle vystavují izolaci nebo vodiče po odstranění vnější vrstvy.
2. Tloušťka izolace: Izolace kabelu s vysokým napětím je výrazně silnější, obecně přesahující 5 milimetrů, zatímco izolace kabelu s nízkým napětím je obvykle v rámci 3 milimetrů.
3. Kabelové značení: Nejvzdálenější vrstva kabelu často obsahuje značky specifikující typ kabelu, průřezovou plochu, jmenovité napětí, délku a další relevantní parametry.
Pochopení těchto strukturálních a funkčních rozdílů je zásadní pro výběr vhodného kabelu pro konkrétní aplikace a zajištění optimálního výkonu a bezpečnosti.
Čas příspěvku: leden-27-2024