Podle příslušných scénářů se optické kabely obecně dělí do několika hlavních kategorií, včetně venkovních, vnitřních a vnitřních/venkovních. Jaké jsou rozdíly mezi těmito hlavními kategoriemi optických kabelů?
1. Venkovní optický kabel
Nejběžnějším typem kabelu, se kterým se setkáváme v komunikační technice, je obvykle venkovní optický kabel.
Aby splňovaly požadavky na použití ve venkovním prostředí, venkovní optické kabely obecně disponují dobrými mechanickými vlastnostmi a běžně používají struktury odolné vůči vlhkosti a vodě.
Pro zlepšení mechanického výkonu kabelu venkovní optické kabely často obsahují kovové komponenty, jako jsou kovové centrální výztužné prvky a kovové pancéřové vrstvy.
Plastem potažené hliníkové nebo plastem potažené ocelové pásky kolem jádra kabelu vykazují vynikající vlastnosti blokování vlhkosti. Hydroizolace kabelu se dosahuje především přidáním maziva nebopříze blokující vodujako výplně v jádru kabelu.
Plášť venkovních optických kabelů je obvykle vyroben z polyethylenu. Polyethylenové pláště mají vynikající fyzikální vlastnosti, odolnost proti korozi, dlouhou životnost, dobrou flexibilitu a další výhody, ale nejsou zpomalující hoření. Do pláště se obvykle přidávají saze a další přísady, které zvyšují jeho odolnost vůči ultrafialovému záření. Proto jsou venkovní optické kabely, které vidíme, často černé barvy.
2. Vnitřní optický kabel
Vnitřní optické kabely mají obecně nekovovou strukturu, přičemž aramidová vlákna se běžně používají jako pevnostní prvek kabelu, což přispívá ke zvýšené flexibilitě.
Mechanické vlastnosti vnitřních optických kabelů jsou obvykle nižší než u venkovních kabelů.
Například při porovnání vnitřních kabelů určených pro vertikální kabeláž s lepšími mechanickými vlastnostmi s venkovními kabely používanými ve slabších mechanických prostředích, jako jsou potrubí a nesamonosné vzdušné kabely, mají vnitřní kabely lepší přípustnou tahovou sílu a přípustnou zploštělou sílu.
U vnitřních optických kabelů obvykle není třeba brát v úvahu odolnost proti vlhkosti, vodě ani UV záření. Proto je konstrukce vnitřních kabelů mnohem jednodušší než u venkovních kabelů. Plášť vnitřních optických kabelů se dodává v různých barvách, obvykle odpovídajících typům optických kabelů, jak je znázorněno na obrázku níže.
Ve srovnání s venkovními kabely mají vnitřní optické kabely kratší rozpětí a často vyžadují zakončení na obou koncích.
Vnitřní kabely se proto běžně vyskytují ve formě patchcordů, kde střední část tvoří vnitřní optický kabel. Pro usnadnění zakončení se jádra vláken vnitřních kabelů obvykle skládají z těsně vyrovnávacích vláken o průměru 900 μm (zatímco venkovní kabely obvykle používají barevná vlákna o průměru 250 μm nebo 200 μm).
Vzhledem k použití ve vnitřním prostředí musí mít vnitřní optické kabely určité vlastnosti zpomalující hoření. V závislosti na stupni zpomalování hoření se na plášť kabelu používají různé materiály zpomalující hoření, jako je polyethylen zpomalující hoření, polyvinylchlorid,polyolefin s nízkým obsahem kouře a nulovými halogeny, nehořlavýatd.
3. Vnitřní/venkovní optický kabel
Vnitřní/venkovní optický kabel, známý také jako univerzální vnitřní/venkovní kabel, je typ kabelu určeného pro použití venku i uvnitř, který slouží jako kanál pro optické signály z venkovního do vnitřního prostředí.
Optické kabely pro vnitřní/venkovní použití musí kombinovat výhody venkovních kabelů, jako je odolnost proti vlhkosti, voděodolnost, dobré mechanické vlastnosti a odolnost proti UV záření, s vlastnostmi vnitřních kabelů, včetně nehořlavosti a elektrické nevodivosti. Tento typ kabelu se také označuje jako víceúčelový vnitřní/venkovní kabel.
Mezi vylepšení vnitřních/venkovních optických kabelů, založená na venkovních kabelech, patří:
Použití materiálů zpomalujících hoření pro plášť.
Absence kovových součástí v konstrukci nebo použití kovových výztužných prvků, které lze snadno elektricky odpojit (jako je nosný drát v samonosných kabelech).
Zavedení opatření pro suchou hydroizolaci, aby se zabránilo úniku maziva při svislém umístění kabelu.
V konvenční komunikační technice se vnitřní/venkovní kabely používají jen zřídka, s výjimkou odbočovacích kabelů FTTH (Fiber to the Home). V komplexních kabelážních projektech, kde optické kabely běžně přecházejí z venkovního do vnitřního prostředí, je však použití vnitřních/venkovních kabelů častější. Dvě běžné struktury vnitřních/venkovních kabelů používaných v komplexních kabelážních projektech jsou struktura s volnými trubicemi a struktura s těsným vyrovnávacím prostorem.
4. Lze venkovní optické kabely používat v interiéru?
Ne, nemohou.
V konvenční komunikační technice jsou však vzhledem k tomu, že většina optických kabelů je nasazena venku, poměrně běžné situace, kdy jsou venkovní optické kabely vedeny přímo uvnitř.
V některých případech se i klíčová propojení, jako jsou přípojky pro hlavní datová centra nebo komunikační kabely mezi různými podlažími hlavního datového centra, používají k použití venkovní optické kabely. To představuje pro budovu značné požární riziko, protože venkovní kabely nemusí splňovat normy požární bezpečnosti pro vnitřní prostory.
5. Doporučení pro výběr optických kabelů v budově
Aplikace vyžadující umístění uvnitř i venku: Pro kabelové aplikace vyžadující umístění venku i uvnitř, jako jsou například přípojné kabely a kabely vstupující do budovy, je vhodné zvolit vnitřní/venkovní optické kabely.
Aplikace zcela rozmístěné uvnitř: Pro kabelové aplikace rozmístěné zcela uvnitř zvažte použití buď vnitřních optických kabelů, nebo vnitřních/venkovních optických kabelů.
Zohlednění požadavků požární bezpečnosti: Pro splnění norem požární bezpečnosti pečlivě vybírejte vnitřní/venkovní optické kabely a vnitřní optické kabely s odpovídajícími stupni zpomalení hoření.
Tato doporučení si kladou za cíl zajistit, aby vybrané optické kabely byly vhodné pro specifické scénáře nasazení v rámci infrastruktury budovy. Zohledňují požadavky vnitřního i venkovního prostředí a zároveň upřednostňují dodržování norem požární bezpečnosti.
Čas zveřejnění: 28. května 2025